Vynalézavost vězněných osob a přirozená vlastnost člověka přizpůsobit se podmínkám prostředí, ve kterém je nucen žít, vede k tomu, že i v poměrně dost sledovaném prostoru vězni vyráběli a jistě i vyrábí nože jako užitkové předměty, ale i jako zbraně.

Zbraně z mého pohledu jsou víceméně nezajímavé a to z toho důvodu, že jsou podřízeny účelu - zastrašit, zranit, v krajním případě i přivodit smrt. Jejich zpracování je podružné. Důležitější je, aby šly dobře ukrýt. Mimo to jsou limitovány dostupností potřebného materiálu. Lze předpokládat, že v tomto směru se situace nezměnila ani po změně režimu.

Mnohem zajímavější nože ve věznicích byly vyráběné jako "obchodní artikl", tedy nože určené ke směně či prodeji, tedy nože, které se měly dostat do civilního sektoru. Takové nože se nevyráběly na celách. Záměrně píši v minulém čase, neboť v současné době nemám informace o tom, že by se nože tohoto druhu ještě vyráběly a pokud ano, tak ve velmi omezeném množství.  K výrobě je třeba potřebný materiál spolu s nástroji, prostor, který není soustavně pod dozorem a odbyt. První tři podmínky se snížily na minimum se změnou zaměstnávání či spíš nezaměstnávání vězněných osob. Tím, že dnes je trh prakticky nasycen nepřeberným množstvím nožů, lze předpokládat, že i odbyt prakticky není.

Vedle toho mezi noži lze nalézt nože vyráběné vězni pro vlastní potřebu, jako praktický nástroj používaný při stravování.

Všechny vyobrazené nože pocházejí z doby před změnou režimu, tedy z doby do listopadu 1989

 Pavel Formánek st - NOŽE-CZ

Věznice Rýnovice.

Bočně vyskakovací nůž.